Jsme manželé, kteří propadli kouzlu štětinek.

Náše pevné rozhodnutí s pomocí pro čuníky pramení z toho, že máme osobní praxi s životem po boku těchto krásných, velmi upřímných ale také značně tvrdohlavých tvorů, kteří vypadají - nadneseně řečeno - svým vzezřením jako malí příbuzní hrochů a slonů.

Zvířata často vnímáme jako „věci a produkty“. Prasátka v globálním měřítku živoří v hrozných podmínkách. A celý tento proces ''manipulace'' si plně uvědomují. Proto je osvětová činnost tak důležitá. Společnost je pod tíhou zažitých stereotypů a předsudků. Ve Štětince chceme laskavou cestou ukázat veřejnosti pravou tvář zvířat štětinatých. :)

Vlna podvodných prodejců s mini-prasátky-co-nikdy-nevyrostou a jejich zoufalými majiteli, co si je odváží do svých bytů v domnění, že mají psa s rypáčkem, tomu též nepřidala nic dobrého. Majitelé se pak čuníků zbavují - v drtivé většině to končí smrtí zvířat. Čuník není pes, tak jako pes není čuník. Nezapomínejme, že pro čuníky jsme vždy rovnocenným parťákem.

Dalším důvodem vzniku Štětinky bylo, že často pozorujeme, jak složité je najít prasátkům umístění k bezpečnému dožití. Domov hledají nejen nechtění mini-čuníci, ale také velké prasátka zachráněná z velkochovů, malochovů, z jatek, jako tombolové ceny či nalezenci ať už odkudkoliv.

V Neposlední řadě jsme chtěli i my přispět k tvoření vlídného světa. I když jsme malí drobci v porovnání s celým světem, pro ty zachráněná zvířata jsme celý svět.

Štětinka je naše životní cesta. Prasátka jsou naše lásky. Když opravdu poznáze zvířecí duši, víte, že jsou tady pro nás jako učitelé a společníci.

Manželé Veronika a Antonín Müllerovi

Hledáme v konkrétní oblasti a to v TŘEMOŠNICI - OSTŘEDEK ve Středních Čechách. Louku či pole.