Naši obyvatelé

Představujeme Vám naše přátelé. Co zvíře, to jiná osobnost. Každé prasátko má svůj příběh...

V rámci omezeného prostoru kde aktuálně bydlíme nemůžeme přijímat nové azylanty. Nemáme na to kapacitu. Proto vybíráme finance na zakoupení louky, abychom své působení mohli dál rozšiřovat.

Mononoke

Prasnička Mononoke dostala své netradiční jméno po lesní princezně z japonského anime filmu Mononoke Hime.

Mona s námi prožila několik let v Praze v Bráníku v mikro bytě v činžovním domě s velkou terasou, kde se každý den slunila. Spala s námi v posteli, chodila na procházky na Branické skály, do parku na Pankráci či do Prokopáku. Jezdila tramvají, autobusem. Byla to chytrá slečna co uměla nespočet povelů.

Chodili jsme ráno do práce a Mona na nás už o půl páté čekala. Nesměli jsme se, byŤ o pár minut zpozdit. Jinak nás doma čekal čurbes - ale za to jsme si mohli sami. Prasátka mají ráda řád a dochvilnost!

Mona prostě byla úžasná. Tím jaká byla asi i výjmečná.

Byla maminčin mazánek - byly jsme na sebe napojené. Nedokázaly jsme bez sebe být. Takové duchovní napojení na zvíře jsme ještě nezažila.

Mononoke nás ale náhle opustila v roce 2021. Umřela nám na srdeční zástavu. Její ztráta nás velice zasáhla.

Mona byla obrovská prasečí osobnost. Díky ní se zrodila myšlenka o založení azylu pro prasátka v nouzi. Nasměrovala nás na soucitnou životní cestu. Bez ní by nevznikla Štětinka.

Zajímavost: nesnášela spinavé nožky od bláta, milovala koupaní ve vaně

Jasmínka

Jasmínka je zachráněná z farmy na maso. Byla součástí velkovýkrmny zvířat určené na porážku. Život ji zachránila náhoda - nebo spíš neštěstí genetické deformace jejího horního patra.

Narodila se s rozštěpem horního patra a díky tomu, že v pusince neuměla vytvořit sací podtlak, nedokázala pít z cecíku své maminky. A tak nepříbírala a chřadla.

Díky tomu, že se narodila s handicapem se dostala ze spárů řezníka. A také díky tomu, že se o ní dozvěděla kamarádka majitele výkrmny. Ten Jasmínku (tehdy ještě nepřejmenovanou Mášu) daroval paní, která se o selátko začala starat a krmit. Staraly se o ní také její dcery. Rodinka nás poté kontaktovala, zda-li si můžeme selátko osvojit. My na to kývli.

Příběh se štastným koncem. Nebýt náhod, tak už Jasmínka nežije.

Jasmínku jsme si opravdu vypiplali. Jako malá vlivem hancicapu patra hůře nabírala váhu. Museli jsme ji speciálním roztokem čistit nozdry a patro od bakterií. Jako sele byla hubená, ale vlivem naší dobré péče vypadá nyní nádherně a přibrala dostatek váhy.

A jaká Jasmínka je? Je hodně divoká. Taky má být proč. Její táta byl divočák, její maminka vietnamské prasátko.

Ráda běhá a cestuje autem. Chodí do lesa. Miluje Staré Hamry a Bílou. Také se ráda válí v bahně když je venku děsné vedro. Je to drsnačka co se nebojí poprat s osudem. Má obrovskou sílu.

Zajímavost: miluje čištění uší

Tequilla

Tequilla se k nám dostala prostřednictvím adopce. Uplnou náhodou.

Její příběh je takový, že dva mladí lidé si pořídili prasátko, načetli si asi plno blbostí na internetu (že těch článků teda je) - nepomohlo tomu ani neznalost, nebo spíše lhaní chovatelky prasátek o tom, že jsou tyto zvířata nenáročné. Že aby nevyrostli do maxi rozměrů, stačí jim dávat málo jídla.

Původní majitelé Teqi nezvládli její péči. Ač jsou prasátka tuze chytré a vnímavé, jejich péče o ně náročná je. Svojí chytrost využívají ku svému prospěchu. Také jsou to smečkové zvířata a potřebují denní kontakt s lidmi. Jinak smutní a má to negativní vliv na jejich chování.

Nebudu zabíhat do detailů. Tequilla se k nám dostala podvyživená. Šla ji vidět páteř a nahmatali jsme ji žebra. Neměla zdravou tukovou vrstvu.

Zvýšili jsme ji denní počet porcí a také objem jídla. Byla převážně zvyklá na svoje granule, které nebyly energeticky vhodné. Zprvu měla problém pozřít naše praso-granule které odmítala. Také nechtěla jíst zeleninu.

Časem si zvykla a nyní jí vše s chutí. Teqi strašně mlaská a žere rychle. Misku má prázdnou mnohem dříve než Jasmí.

Tequillka má svoje původní jméno. Nepřejmenovali jsme jí kvuli toho, že na svoje jméno slyšela. Nechtěli jsme ji tvořit v hlavě zmatky.

Teqi je velmi citlivá, jemná prasnička. Všechny úkony co na zahradě provádíme pozoruje se zvědavostí. U všeho chce být. Nerada má samotu. Chce usínat v náruči. Chce pusinky na rypáček. Hodně se směje (chrochtá). Dost žárlí na Jasmínku.

Zajímavost: voní jako aviváž